FÉROVÝ DESIGN

Design utváří svět kolem nás – a je na nás, aby byl spravedlivý a inkluzivní. Tento web přináší inspiraci, praktické tipy a nástroje pro designérstvo, které chce vytvářet řešení pro všechny.

Začněme malými kroky, které vedou k velkým změnám.

DESIGN NENÍ NEUTRÁLNÍ

Ačkoliv se často prezentuje jako objektivní disciplína, design vždy odráží hodnoty, předsudky a normy tvůrců a tvůrkyň. Výsledky designérského procesu mohou neúmyslně posilovat stávající nerovnosti ve společnosti. Je čas tuto skutečnost reflektovat.

Muž jako norma

Designérská praxe často neuvědoměle vnímá muže jako výchozí měřítko, což ovlivňuje nejen výsledné produkty a služby, ale i samotný výběr problémů, které se design rozhodne řešit. Tento přístup přehlíží odlišné potřeby a zkušenosti ostatních skupin uživatelstva, čímž posiluje a vytváří nerovnosti.

Chybějící perspektivy

Produkty a služby navržené bez zapojení různorodých perspektiv často ignorují specifické potřeby žen a dalších skupin. To může vést k nepřístupným, nevhodným nebo dokonce diskriminačním výsledkům.

Mezera v datech a zaujaté algoritmy

Rozhodování v designu je často založeno na nedostatečných nebo zkreslených datech, která nezahrnují zkušenosti všech skupin. Tento problém je umocněn v oblasti umělé inteligence, kde modely dále reprodukují a posilují stávající předsudky.

UŽITEČNÉ POJMY

Intersekcionalita

Intersekcionalita zkoumá, jak různé sociální identity, jako jsou rasa, gender, třída, sexualita nebo schopnosti, ovlivňují zkušenosti lidí s diskriminací a nerovnostmi. Tento koncept zdůrazňuje, že formy útlaku nejsou oddělené, ale vzájemně propojené a vytvářejí složité a násobené nerovnosti. V designérské praxi intersekcionalita pomáhá porozumět potřebám různorodého uživatelského spektra a tvořit řešení, která jsou inkluzivní a citlivá vůči rozmanitosti zkušeností.

Přístup intersekcionality vyzývá designérstvo, aby zohlednilo nejen jednotlivé identity uživatelů, ale i to, jak se tyto identity prolínají a jaký vliv má jejich sociální a kulturní kontext. Tento rámec je klíčem k vytváření designových řešení, která jsou spravedlivější a lépe odpovídají potřebám všech.

Dělání genderu

Dělání genderu je koncept, který vnímá gender nikoliv jako vrozený nebo neměnný rys, ale jako nepřetržitý proces, který vzniká v každodenních interakcích. Lidé svými činy, chováním a komunikací naplňují společenská očekávání o tom, co znamená být mužem nebo ženou, a tím reprodukují normy a role spojené s genderem. Tento proces zajišťuje stabilitu společenského řádu založeného na pohlaví, ale zároveň může vést k sankcím pro ty, kdo normy porušují.

V designérské praxi hraje dělání genderu klíčovou roli, protože design nejen reflektuje, ale také formuje způsob, jakým se gender ve společnosti projevuje. Designérské výstupy, jako jsou produkty, rozhraní nebo služby, mohou podporovat tradiční genderové normy, nebo naopak přispívat k jejich zpochybnění a proměně

Teorie stanoviska

Teorie stanoviska zdůrazňuje, že naše znalosti a pohledy na svět jsou vždy ovlivněny našimi sociálními pozicemi – například genderem, rasou nebo třídou. V designérské praxi tento přístup vybízí k pochopení a zapojení různorodých perspektiv, zejména těch, které jsou často opomíjeny. To umožňuje vytvářet produkty a služby, které skutečně odpovídají potřebám širšího spektra uživatelstva.

Tento rámec vybízí designérstvo k zpochybňování dominantních narativů a začlenění hlasů marginálních skupin. Takový přístup nejen rozšiřuje možnosti designu, ale také podporuje vznik inkluzivnějších a spravedlivějších řešení, která reflektují komplexitu lidských zkušeností a potřeb.

Gender data gap

Mezera v genderových datech poukazuje na systematický nedostatek informací o specifických potřebách a zkušenostech žen a dalších marginalizovaných skupin. Tento problém ovlivňuje širokou škálu oblastí, od zdravotnictví přes technologie až po urbanismus, což vede k návrhům produktů a služeb, které neodpovídají potřebám všech. Tato mezera se dále prohlubuje, když jsou například algoritmy umělé inteligence trénovány na nekompletních datech, čímž nejen zrcadlí, ale i zesilují stávající předsudky.

Řešením je sběr genderově segregovaných dat, která umožňují analyzovat rozdíly mezi různými skupinami a lépe porozumět jejich potřebám. Tento přístup podporuje spravedlivější rozhodování, inkluzivní design a hlubší pochopení sociálních dynamik. V designérské praxi jsou taková data klíčem k vytváření produktů a služeb, které skutečně reflektují rozmanitost uživatelských zkušeností a přispívají k narovnání nerovností.